Zápisník ze Smart City Academy Nizozemí 2022
Na úvod si dovolím několik základních informací. Smart City Academy je konceptem Smart Cities Klubu, jež navazuje na dřívější aktivity tzv. Letní školy a jeho ambicí je další vzdělávání zástupců slovenských samospráv. Na základě toho vznikl projekt Smart City Academy s hlavním zaměřením na zlepšování kvality ovzduší spolufinancovaný Evropskou unií z Operačního programu Kvalita životního prostředí. Cílem projektu je realizace vzdělávacích a informačních aktivit o jednotlivých kategoriích zdrojů znečištění ovzduší, včetně topných zařízení, o celkové problematice nedobré kvality ovzduší na Slovensku a o možnostech jejího zlepšení a taktéž o současném monitorovaném stavu znečištění. Nejenom z mého pohledu není možné problematiku kvality ovzduší vnímat velice úzce a pouze sektorovým pohledem, ale vše souvisí se vším. Proto některé informace, zkušenosti a návštěvy nizozemských institucí jsou rozšířením obzorů a možných inspirací pro řešení nejenom kvality ovzduší, ale i kvality života v samosprávách.
Z Amsterdamského letiště jsme se vydali vlakem do Haagu, abychom skutečně na vlastní kůži mohli porovnat komfort veřejné dopravy v Nizozemí a v našich končinách. Tento způsob dopravy jsme využívali po celou dobu studijní cesty. A zde jsme se setkali s první zajímavou inspirací, kdy v rámci celé země a z pozice národní úrovně je nastaven jednotný způsob elektronického odbavování cestujících. I když hlavním městem Nizozemí je Amsterdam, většina důležitých institucí sídlí v Haagu. Je zde také sídlo VNG – Asociace nizozemských samospráv, která byla hlavním cílem naší cesty. Tato organizace byla založena v roce 1912 a od roku 1950 jsou jejími členy všechny samosprávy v Nizozemí. Cílem organizace je pomoci samospráv být silnějšími a optimalizovat a zkvalitňovat služby pro občany. Tři základní pilíře organizace jsou Sdílení zkušeností, Advokacie a Služby. Každá ze samospráv pak přispívá na chod organizace. Skutečnou výši poplatku se nám však zjistit nepodařilo.
Jonas Oland, vedoucí programu Digitální transformace a Evropa VNG, začal naše setkání slovy, že nevěří konceptu Smart Cities, který dle jeho slov vznikl jako komunikační produkt jedné z globálních IT společností. Naopak věří v realizaci opatření pro digitalizaci a změnu klimatu, což dělají již 10 let. Dle mého názoru je však hlavním problémem skutečnost, že si pod pojmem Smart Cities každý představí něco jiného. Je důležité si uvědomit, že nejde jen o nákup nových technologií, ale naopak jde o komplexní přístup a interoperabilitu včetně řešení globálních výzev, jako je změna klimatu nebo energetická udržitelnost. Podle mě, není proto nutné hledat nový termín, jak tuto inovativní problematiku nazývat a raději používat tento zažitý brand, i když je zde hodně historických negativních konsekvencí. Důležitější je začít realizovat kroky, které budou směřovat k naplnění stanovených cílů. Velice inspirativní přístup je v rámci snížení počtu samospráv (města a obce) v Nizozemí, které národní úroveň podporovala. Pro porovnání, v roce 1900 mělo Nizozemí 1121 samospráv, před pěti lety 400 a v současné době 344. Podařilo se samosprávy sloučit, což je přirozený proces v rámci krizí a také díky vědomí, že více financí z národní úrovně nezískají. Díky tomu došlo k větší profesionalizaci a ruku v ruce k rozšíření kompetencí (jeden z motivačních faktorů pro samosprávy). Nizozemí je rozlohou menší než Slovenská republika, přičemž jedna třetina území je pod úrovní mořské hladiny, má však o skoro 12 miliónů obyvatel více. Zde je více dat pro srovnání:
Na základě zkušeností z Nizozemí by byla žádoucí optimalizace počtu samospráv jak na Slovensku, tak i v České republice. V rámci snížení počtu samospráv je nutné brát v úvahu i městské části v rámci statutárních měst. Já jsem s oblibou říkával, že Brno je srovnatelné s Londýnem, má jen o 5 městských částí méně a chybí mu jen více jak 8,5 miliónů obyvatel. Zkušenosti v rámci Evropy jsou, například Berlínu se to podařilo, byl na tom konsenzus napříč politickým spektrem. Z národní úrovně je nutné vytvořit motivační podmínky, které povedou k větší profesionalizaci a zlepšení komfortu služeb pro obyvatele. Toto je to možná cesta, jak by národní úrovně měly uvažovat v současné krizové době.
Pro zajímavost pan Oland zmínil, že VNG bylo požádáno Evropskou komisí s prosbou o pomoc se Smart Cities strategií České republiky. VNG vidí v nastalé době Covidu-19, recese a klimatické změny společenské a organizační výzvy, které je nutné řešit na denní bázi a které je nutné poměřovat v rámci těchto klíčových oblastí:
- Digitální narušení (změna, která přichází s novými technologiemi a mění současné obchodní modely apod.)
- Udržitelnost a odolnost
- Komplexnost a propojenost (odstranění uvažování a řešení v tzv. silech)
- Člověk a technologie
- Vlastnictví dat (včetně kybernetické bezpečnosti)
Kladou velký důraz na tzv. společenské inovace, jež odkazují na systémovou změnu ve spolupráci státu, byznysu a občanské společnosti.
Digitalizace v praxi z pohledu VNG. V rámci digitální transformace jde z 90 % o kulturu a z 10 % o technologie. Základní nástroje vlád jsou nastavování legislativy, schvalování a doporučení technologií, podpora a financování, šíření znalosti. Architektura těchto systému by měla splňovat nastavené principy a hodnoty, legislativu a pokyny, integraci technologií v rámci digitální adaptivní infrastruktury, transparentní a otevřený auditní systém o aktivitách (stopách). Byla zmíněná aktivita pro evropskou digitální transformaci v rámci samospráv a komunit, jež je možné najít na platformě living-in.eu, kde je možné sdílet zkušenosti napříč. V rámci vlastních nastavených klíčových ukazatelů (KPI’s) si vzali za své stanovené cíle Evropské komise (post Evropské komise s cíly na Twitteru):
- Digitální kvalifikovaná populace
– 80 % dospělé populace se základními dovednostmi
– 20 miliónů ICT specialistů v EU
- Bezpečná a udržitelná digitální infrastruktura
– Všechny zabydlené oblasti by měly být pokryty 5G sítí
– 10 000 klimaticky neutrálních a vysoce bezpečných okrajových uzlů (edge node) v EU
– Evropa by měla mít svůj první kvantový počítač
- Digitální transformace podniků
– ¾ společností by měly využívat cloud computing, data (big data) a umělou inteligenci (AI)
– Více jak 90 % SME’s (malých a středních podniků) by měla dosáhnout alespoň základní úrovně digitální intenzity
– Počet evropských „jednorožců“ (tzv. unicorns – společnosti, jež dosahují tržního ocenění 1 miliardy dolarů, aniž by byly kótovaný na burze, je to sen každého technologického start-pu) by měl být dvojnásobný.
- Digitalizace veřejných služeb
– Všechny klíčové veřejné služby budou dostupné online
– Všichni občané budou mít přístup do svých elektronických lékařských záznamů
– 80 % občanů by mělo používat řešení využívající jejich elektronickou identitu
Podle mého názoru budou dílčí cíle přizpůsobeny velikosti Nizozemí, některé cíle se pak týkají Evropy jako celku, což znamená přispění všech států v rámci EU. Otázkou na naši stranu je, jak se naše země připravují zejména na poslední výše zmíněné cíle spojené s digitalizací veřejných služeb.
Účastníci studijní cesty dostali pozvání, a to se týká i případných čtenářů, na letošní The GovTech Summit, který se bude v Haagu konat od 1. listopadu 2022, více zde https://www.govtechsummit.eu/.
Klíčovou otázkou pro nizozemce je změna klimatu, ke které přistupují daleko zodpovědněji než v našich luzích a hájích. Berou na vědomí obecně známá data, kdy samosprávy:
– zabírají jen 3 % v rámci celého povrchu Země
– avšak vytváří 60 % globálních emisí uhlíku
– a spotřebovávají 75 % globálních přírodních zdrojů
Jejich hlavním cílem je, aby v roce 2030 byly nizozemské samosprávy uhlíkově neutrální. Jednou z možných účinných aktivit je vytváření modulárních měst a regionů, které si budou vzájemně sdílet zřejmě udržitelnou energii, vodu a také jídlo bez dlouhých přepravních tras, budou rovněž spolupracovat na zpracování odpadu a jeho minimalizaci včetně nalezení jeho dalšího využití čí recyklace.
Olan zmínil, že na realizaci jednotlivých cílů v rámci celospolečenských výzev je na úrovni Evropské komise a jejích projektů mnoho prostředků, včetně případného financování prostřednictvím Evropské investiční banky. Je však nutné mít na paměti, že není žádoucí zavádět nová řešení nebo realizovat nějaké projekty jen proto, že je na ně vypsána výzva a poskytnuty finance, ale dívat se na to, zda onen projekt nebo řešení zapadá do dlouhodobé koncepce a je v našich možnostech ho i dlouhodobě udržet.
Mezi hlavní projekty VNG řadí:
– Veřejnou městskou leteckou dopravu
– Služby zaměřené na člověka
– Digitální dvojče
Na základě těchto projektů je vidět, že hledí dopředu a přemýšlí o využití střech a vzduchu pro dopravu a místo na zemi chtějí nechat pro kvalitní život. Následovala prohlídka města. Bylo po dni veteránů a mě přišlo velice zajímavé, že využívají plochu rybníka pro dílčí část akce za použití plovoucích pontonů, které v té době digitalizace je na skvělé úrovni, kdy není nutné navštěvovat tolik úřadu, na rozdíl od Belgie. Srovnání s našimi krajinami nechám na každém čtenáři. Den jsme pak zakončili návštěvou Velvyslanectví Slovenské republiky v Nizozemí. Jak se však konkrétně propisuje spolupráce VNG a jednotlivých samospráv je diskutabilní. Třetí den naší cesty jsme strávili v Groningenu, kde jsme se bavili s tvůrci politik na dopravu a ti nám řekli, že nijak společně nespolupracují. Je to samozřejmě tzv. slovo proti slovu, ale považuji za důležité zde tento střípek komunikace zmínit. Klíčové inspirace a jejich přenos v rámci prvního dne.
- Jednotné elektronické odbavování cestujících
Proč: Zajištění komfortu služeb s využitím kdekoliv v zemi, případně i přes hranice, využití dat pro další plánování.
Jak: Za mě klíčové nastavení parametrů a pravidel tak, aby bylo možné využívat tento systém v rámci všech složek veřejné dopravy a celého území a případně i přes hranice. Vytvořit tak modulární systém, ke kterému mohou přistupovat i další poskytovatelé služeb a není potřebné budovat nový proprietární systém, ale snažit se co nejvíc integrovat současné a případně využít nové hojně využívané technologie NFC v mobilních zařízeních.
- Optimalizace počtu samospráv
Proč: Profesionalizace, lepší akceschopnost a zlepšení služeb pro občany včetně snížení provozních nákladů, které mohou být naopak použity na zvýšení komfortu obyvatel nebo řešení klíčových cílů.
Jak: Vytyčit si tento cíl v rámci národní úrovně, připravit motivační podmínky včetně rozšíření kompetencí tak, aby to bylo pro samosprávy zajímavé a ti co se rozhodnout jít touto cestou, budou zvýhodněni oproti konzervativnějším. Ruku v ruce jde dostatečná dostupnost služeb online či jednotných kontaktních míst.
- Přístup k řešení klíčových otázek, strategické plánování včetně sdílení cílů EU
Proč: Není nutné vymýšlet vlastní strategie či cíle, ale využít těch již nadefinovaných z úrovně EU, ať již v rámci digitalizace či změny klimatu. Již v současné době připravují všechny podmínky a všechny projekty přizpůsobují k tomu, že bude úplná digitalizace či využití služeb postavených na elektronické identitě.
Jak: Snažit se již nyní integrovat interní systémy a vytvářet prostředí pro využití jakékoliv ověřené elektronické identity včetně smluvního zabezpečení vlastnictví dat. Místo nákupu hotových řešení, věnovat práci analýze a optimalizaci procesů. Řešit problematiky napříč a odstranit tzv. silové řešení, změna klimatu se dotýká všech odborů v rámci samospráv a je nutné to řešit společně a být informovaní. Nastavit si cíle v kontextu cílů EU či globálních a provádět evaluaci dílčího plnění a případně přizpůsobovat plánování či projekty. Vše uvedené je běh na dlouhou trať, ale někdy se začít musí.
Zapsal a doplnil: Jaroslav Kacer, expert Smart Cities Klubu
