Jaké viditelné změny realizovat již nyní

Jistě se shodneme, že změna klimatu je jedním ze stěžejních globálních problémů, kterým se musí zabývat i samosprávy. Nicméně, zeptáte-li se na konkrétní kroky či řešení, většina z nich odpoví, že mají připravenu řadu kvalitních projektů ale čekají na nové dotační výzvy nebo hledají financování.

Ambicí tohoto příspěvku je snaha „pošťouchnout“ zástupce samospráv, aby již nyní začali realizovat drobné projekty. Tyto projekty nemusí přinášet trvalou změnu, ale mohou být jakýmsi testovacím prostředím pro všechny aktéry dané samosprávy. Na základě těchto zkušeností by mohlo dojít k rozšíření v rámci samosprávy či úpravy navržených projektů či záměrů.

Krom velkého rozšíření digitalizace a vzdáleného fungování nám pandemie Covid-19 a tzv. uzavření přinesla i potřebu řešit aktuální problémy ve veřejném prostoru. Inspiraci jsme mohli nasbírat v rámci celého světa, ať se již jednalo o zabrání jízdních pruhů, a tak k vytvoření nových cyklo tras či chodníků, budování relaxačních míst, a to i na vzdáleném americkém kontinentě, kde by to ani ti největší skeptici nečekali, neboť auto je základ svobody.

Co by bylo možné realizovat:

• Změnu účelu některých ulic – snížení počtu jízdních pruhů a rozšíření cyklo tras nebo dalšího využití pro chodce či sport, pravidelné uzavření ulice pro uspořádání komunitních akcí (každou neděli, jednou za měsíc), využití ulice pouze jako relaxační místo (vybavení mobilní zelení, mobiliářem)

• Rozšíření zeleně, umístění mobilní zeleně a mobiliáře – jsou místa, kde například díky inženýrským sítím není možné umístit novou zeleň. Toto se dá řešit tzv. mobilní zelení, kterou je možné doplnit o mobiliář k posezení, třídění odpadů nebo cyklostojanů

• Zábor současných parkovacích míst a využití tzv. parkletů (nástavby, které umožní výškové srovnání parkovacího místa a obrubníku či chodníku), na nichž je možné zbudovat zahrádky, místa k relaxaci, různá hřiště apod.

• Komunitní zahrady, pocket parky – co dělat s nevyužitým místem uprostřed samosprávy ideálně v jejím majetku. Co takhle například betonovou plochu osázet mobilní zelení a mobiliářem a vytvořit tak park, jehož součástí může být i komunitní zahrada. Tyto zahrady pak mohou vznikat i na střechách domů či parkovacích domů

• Poznávací a sportovní trasy po samosprávě – každá samospráva by měla rovněž dbát o zdraví svých obyvatel například motivací k pohybu na čerstvém vzduch. Jednou z možností je vytvoření poznávacích tras plných zajímavých informací. Je možné tvořit tematické okruhy doplněné o plnění úkolů, nebo online aplikací. Pro sportovce je pak možné navrhnout sportovní okruhy, díky nimž by obyvatelé mohli mezi sebou zdravě soutěžit například v běhu či jízdě na kole.

Jak to však vše realizovat? Nemusí jít o nic až tak složitého. Existují i velmi jednoduché cesty. Mnoho prvků pro pilotní fázi mají samosprávy nebo jejich zřizované nebo vlastněné organizace již nyní k dispozici, ať už jde o dopravní značení, barvy apod. Důležité je chtít a připravit návrh změny, zajistit jeho procesní projednání a zveřejnění a změna může začít. Iniciátory změn pak mohou být i místní komunity či aktivní občané. Důležité je snažit se tyto změny kvalitně komunikovat a zjišťovat i průběžně zpětnou vazbu. Obecně člověk nemá rád změnu a neumí či nechce si některé věci ani představit. Pokud si na ně může sáhnout a vyzkoušet, může to zcela změnit jeho názor.

Z pohledu dlouhodobého plánování má cenu sledovat velice zajímavé záměry města Barcelony, Paříže a záměrů švédského think tanku. Barcelona plánuje otestovat novou funkci tzv. superbloků, kde se bude eliminovat individuální automobilová doprava a místo některých křižovatek vzniknou parky a relaxační místa. Paříž naopak plánuje zajistit obyvatelům všechny dostupné služby do 15 minut od svého bydliště pěšky nebo na kole. Švédský think tank šel ještě trochu dál a po vzoru Paříže, chce zajistit, že některé služby budou dostupné dokonce do minuty od prahu obydlí.

Autor: Jaroslav Kacer, expert Smart Cities klubu