• Hodnotenie finančného zdravia poskytuje komplexný pohľad na hospodárenie samospráv, ktoré INEKO zostavuje na základe vlastnej metodiky. Zahŕňa viaceré kľúčové parametre hospodárenia: celkový dlh, dlhovú službu, bilanciu bežného účtu a záväzky po lehote splatnosti.
• Slovenské mestá čelili v roku 2022 viacerým výzvam ako významný nárast cien energií, tovarov s služieb, ktoré spoločne s infláciou s dobiehajúcou koronakrízou významne poznačili ich hospodárenie. Priemerné skóre finančného zdravia miest na Slovensku kleslo na hodnotu 4,23 z maximálnych 6,00 bodov. Trnava si aj napriek týmto výzvam dokázala udržať vysokú úroveň hospodárenia a finančnej stability s celkovým počtom bodov 5,2.
• Z hľadiska zadlženosti mali slovenské mestá v roku 2022 priemerné zadlženie 23,23 %, čo je len mierny nárast oproti predchádzajúcemu roku. V tejto kategórii sa Trnava, vďaka stabilne nízkemu percentu zadĺženia, umiestnila opäť na popredných priečkach.
• Kľúčovým ukazovateľom finančnej kondície samospráv je bilancia bežného účtu. Aj v tomto ohľade ukazuje Trnava silnú hospodársku stabilitu. V roku 2022, ktorý bol charakterizovaný výrazným poklesom prebytkov v mestách, si Trnava udržala stabilnú bilanciu bežného účtu, čo ju radí medzi mestá s vysokou schopnosťou kryť bežné výdavky z bežných príjmov.
• V roku 2022, ktorý bol pre mnohé mestá náročným obdobím, si Trnava udržala silnú finančnú pozíciu a potvrdila svoje postavenie ako líder v oblasti finančného zdravia medzi slovenskými krajskými mestami.

Dnes bola ukončená Jarná škola cyklodopravy, dvojmesačný vzdelávací cyklus pre odbornú verejnosť, najmä zástupcov miest a obcí, ktorý v spolupráci s Cyklokoalíciou pripravuje Trnavský samosprávny kraj. Cyklus bol pokračovaním Jesennej školy cyklodopravy, ktorá bola prvou svojho druhu na Slovensku a pomohla zástupcom samospráv prehĺbiť svoje znalosti v oblasti cyklodopravy minulý rok.

V jednotlivých blokoch prednášali opäť najväčší odborníci z jednotlivých oblastí, ako Petra Marko, (SK/UK), Marko&Placemakers, architektka s 15-ročnou praxou v Londýne, Zora Pauliniová – konzultantka pre verejné priestory, odborníci zo Slovenskej technickej univerzity, Mesta Trnava,  Bolt Slovakia, X-Bionic, Ministerstva dopravy, Cyklokoalície, predseda Smart Cities Klubu Mgr. Miloslav Jurík a mnohí ďalší…

Témou dnešného posledného bloku bol potenciál rôznych partnerstiev pri rozvoji cyklodopravy, a práve tento dlhodobý vzdelávací cyklus je jedným z dobrých príkladov toho, ako dokáže samosprávny kraj spolupracovať s expertnými organizáciami v neziskovom sektore.

Kým absolventi si okrem certifikátov o absolvovaní odniesli nové vedomosti a kontakty, nás teší najmä fakt, že hoci v znalostiach o udržateľnej mobilite na Slovensku stále zaostávame, aj vďaka tejto aktivite sú tu ďalšie desiatky úradníkov, ktorí majú veľmi dobrý prehľad o tejto téme a množstvo nápadov – niečo, čo bolo ešte pred pár rokmi ťažko predstaviteľné.

Zdroj: Cyklokoalícia, Trnavský samosprávny kraj, 2022

Na úvod si dovolím několik základních informací. Smart City Academy je konceptem Smart Cities Klubu, jež navazuje na dřívější aktivity tzv. Letní školy a jeho ambicí je další vzdělávání zástupců slovenských samospráv. Na základě toho vznikl projekt Smart City Academy s hlavním zaměřením na zlepšování kvality ovzduší spolufinancovaný Evropskou unií z Operačního programu Kvalita životního prostředí. Cílem projektu je realizace vzdělávacích a informačních aktivit o jednotlivých kategoriích zdrojů znečištění ovzduší, včetně topných zařízení, o celkové problematice nedobré kvality ovzduší na Slovensku a o možnostech jejího zlepšení a taktéž o současném monitorovaném stavu znečištění. Nejenom z mého pohledu není možné problematiku kvality ovzduší vnímat velice úzce a pouze sektorovým pohledem, ale vše souvisí se vším. Proto některé informace, zkušenosti a návštěvy nizozemských institucí jsou rozšířením obzorů a možných inspirací pro řešení nejenom kvality ovzduší, ale i kvality života v samosprávách.

Z Amsterdamského letiště jsme se vydali vlakem do Haagu, abychom skutečně na vlastní kůži mohli porovnat komfort veřejné dopravy v Nizozemí a v našich končinách. Tento způsob dopravy jsme využívali po celou dobu studijní cesty. A zde jsme se setkali s první zajímavou inspirací, kdy v rámci celé země a z pozice národní úrovně je nastaven jednotný způsob elektronického odbavování cestujících. I když hlavním městem Nizozemí je Amsterdam, většina důležitých institucí sídlí v Haagu. Je zde také sídlo VNG – Asociace nizozemských samospráv, která byla hlavním cílem naší cesty. Tato organizace byla založena v roce 1912 a od roku 1950 jsou jejími členy všechny samosprávy v Nizozemí. Cílem organizace je pomoci samospráv být silnějšími a optimalizovat a zkvalitňovat služby pro občany. Tři základní pilíře organizace jsou Sdílení zkušeností, Advokacie a Služby. Každá ze samospráv pak přispívá na chod organizace. Skutečnou výši poplatku se nám však zjistit nepodařilo.

Jonas Oland, vedoucí programu Digitální transformace a Evropa VNG, začal naše setkání slovy, že nevěří konceptu Smart Cities, který dle jeho slov vznikl jako komunikační produkt jedné z globálních IT společností. Naopak věří v realizaci opatření pro digitalizaci a změnu klimatu, což dělají již 10 let. Dle mého názoru je však hlavním problémem skutečnost, že si pod pojmem Smart Cities každý představí něco jiného. Je důležité si uvědomit, že nejde jen o nákup nových technologií, ale naopak jde o komplexní přístup a interoperabilitu včetně řešení globálních výzev, jako je změna klimatu nebo energetická udržitelnost. Podle mě, není proto nutné hledat nový termín, jak tuto inovativní problematiku nazývat a raději používat tento zažitý brand, i když je zde hodně historických negativních konsekvencí. Důležitější je začít realizovat kroky, které budou směřovat k naplnění stanovených cílů. Velice inspirativní přístup je v rámci snížení počtu samospráv (města a obce) v Nizozemí, které národní úroveň podporovala. Pro porovnání, v roce 1900 mělo Nizozemí 1121 samospráv, před pěti lety 400 a v současné době 344. Podařilo se samosprávy sloučit, což je přirozený proces v rámci krizí a také díky vědomí, že více financí z národní úrovně nezískají. Díky tomu došlo k větší profesionalizaci a ruku v ruce k rozšíření kompetencí (jeden z motivačních faktorů pro samosprávy). Nizozemí je rozlohou menší než Slovenská republika, přičemž jedna třetina území je pod úrovní mořské hladiny, má však o skoro 12 miliónů obyvatel více. Zde je více dat pro srovnání:

Na základě zkušeností z Nizozemí by byla žádoucí optimalizace počtu samospráv jak na Slovensku, tak i v České republice. V rámci snížení počtu samospráv je nutné brát v úvahu i městské části v rámci statutárních měst. Já jsem s oblibou říkával, že Brno je srovnatelné s Londýnem, má jen o 5 městských částí méně a chybí mu jen více jak 8,5 miliónů obyvatel. Zkušenosti v rámci Evropy jsou, například Berlínu se to podařilo, byl na tom konsenzus napříč politickým spektrem. Z národní úrovně je nutné vytvořit motivační podmínky, které povedou k větší profesionalizaci a zlepšení komfortu služeb pro obyvatele. Toto je to možná cesta, jak by národní úrovně měly uvažovat v současné krizové době.

Pro zajímavost pan Oland zmínil, že VNG bylo požádáno Evropskou komisí s prosbou o pomoc se Smart Cities strategií České republiky. VNG vidí v nastalé době Covidu-19, recese a klimatické změny společenské a organizační výzvy, které je nutné řešit na denní bázi a které je nutné poměřovat v rámci těchto klíčových oblastí:

• Digitální narušení (změna, která přichází s novými technologiemi a mění současné obchodní modely apod.)
• Udržitelnost a odolnost
• Komplexnost a propojenost (odstranění uvažování a řešení v tzv. silech)
• Člověk a technologie
• Vlastnictví dat (včetně kybernetické bezpečnosti)

Kladou velký důraz na tzv. společenské inovace, jež odkazují na systémovou změnu ve spolupráci státu, byznysu a občanské společnosti.

Digitalizace v praxi z pohledu VNG. V rámci digitální transformace jde z 90 % o kulturu a z 10 % o technologie. Základní nástroje vlád jsou nastavování legislativy, schvalování a doporučení technologií, podpora a financování, šíření znalosti. Architektura těchto systému by měla splňovat nastavené principy a hodnoty, legislativu a pokyny, integraci technologií v rámci digitální adaptivní infrastruktury, transparentní a otevřený auditní systém o aktivitách (stopách). Byla zmíněná aktivita pro evropskou digitální transformaci v rámci samospráv a komunit, jež je možné najít na platformě living-in.eu, kde je možné sdílet zkušenosti napříč. V rámci vlastních nastavených klíčových ukazatelů (KPI’s) si vzali za své stanovené cíle Evropské komise (post Evropské komise s cíly na Twitteru):

• Digitální kvalifikovaná populace

– 80 % dospělé populace se základními dovednostmi

– 20 miliónů ICT specialistů v EU

• Bezpečná a udržitelná digitální infrastruktura

– Všechny zabydlené oblasti by měly být pokryty 5G sítí

– 10 000 klimaticky neutrálních a vysoce bezpečných okrajových uzlů (edge node) v EU

– Evropa by měla mít svůj první kvantový počítač

• Digitální transformace podniků

– ¾ společností by měly využívat cloud computing, data (big data) a umělou inteligenci (AI)

– Více jak 90 % SME’s (malých a středních podniků) by měla dosáhnout alespoň základní úrovně digitální intenzity

– Počet evropských „jednorožců“ (tzv. unicorns – společnosti, jež dosahují tržního ocenění 1 miliardy dolarů, aniž by byly kótovaný na burze, je to sen každého technologického start-pu) by měl být dvojnásobný.

• Digitalizace veřejných služeb

– Všechny klíčové veřejné služby budou dostupné online

– Všichni občané budou mít přístup do svých elektronických lékařských záznamů

– 80 % občanů by mělo používat řešení využívající jejich elektronickou identitu

Podle mého názoru budou dílčí cíle přizpůsobeny velikosti Nizozemí, některé cíle se pak týkají Evropy jako celku, což znamená přispění všech států v rámci EU. Otázkou na naši stranu je, jak se naše země připravují zejména na poslední výše zmíněné cíle spojené s digitalizací veřejných služeb.

Účastníci studijní cesty dostali pozvání, a to se týká i případných čtenářů, na letošní The GovTech Summit, který se bude v Haagu konat od 1. listopadu 2022, více zde https://www.govtechsummit.eu/.

Klíčovou otázkou pro nizozemce je změna klimatu, ke které přistupují daleko zodpovědněji než v našich luzích a hájích. Berou na vědomí obecně známá data, kdy samosprávy:

– zabírají jen 3 % v rámci celého povrchu Země

– avšak vytváří 60 % globálních emisí uhlíku

– a spotřebovávají 75 % globálních přírodních zdrojů

Jejich hlavním cílem je, aby v roce 2030 byly nizozemské samosprávy uhlíkově neutrální. Jednou z možných účinných aktivit je vytváření modulárních měst a regionů, které si budou vzájemně sdílet zřejmě udržitelnou energii, vodu a také jídlo bez dlouhých přepravních tras, budou rovněž spolupracovat na zpracování odpadu a jeho minimalizaci včetně nalezení jeho dalšího využití čí recyklace.

Olan zmínil, že na realizaci jednotlivých cílů v rámci celospolečenských výzev je na úrovni Evropské komise a jejích projektů mnoho prostředků, včetně případného financování prostřednictvím Evropské investiční banky. Je však nutné mít na paměti, že není žádoucí zavádět nová řešení nebo realizovat nějaké projekty jen proto, že je na ně vypsána výzva a poskytnuty finance, ale dívat se na to, zda onen projekt nebo řešení zapadá do dlouhodobé koncepce a je v našich možnostech ho i dlouhodobě udržet.

Mezi hlavní projekty VNG řadí:

– Veřejnou městskou leteckou dopravu

– Služby zaměřené na člověka

– Digitální dvojče

Na základě těchto projektů je vidět, že hledí dopředu a přemýšlí o využití střech a vzduchu pro dopravu a místo na zemi chtějí nechat pro kvalitní život. Následovala prohlídka města. Bylo po dni veteránů a mě přišlo velice zajímavé, že využívají plochu rybníka pro dílčí část akce za použití plovoucích pontonů, které v té době digitalizace je na skvělé úrovni, kdy není nutné navštěvovat tolik úřadu, na rozdíl od Belgie. Srovnání s našimi krajinami nechám na každém čtenáři. Den jsme pak zakončili návštěvou Velvyslanectví Slovenské republiky v Nizozemí. Jak se však konkrétně propisuje spolupráce VNG a jednotlivých samospráv je diskutabilní. Třetí den naší cesty jsme strávili v Groningenu, kde jsme se bavili s tvůrci politik na dopravu a ti nám řekli, že nijak společně nespolupracují. Je to samozřejmě tzv. slovo proti slovu, ale považuji za důležité zde tento střípek komunikace zmínit. Klíčové inspirace a jejich přenos v rámci prvního dne.

• Jednotné elektronické odbavování cestujících

Proč: Zajištění komfortu služeb s využitím kdekoliv v zemi, případně i přes hranice, využití dat pro další plánování.

Jak: Za mě klíčové nastavení parametrů a pravidel tak, aby bylo možné využívat tento systém v rámci všech složek veřejné dopravy a celého území a případně i přes hranice. Vytvořit tak modulární systém, ke kterému mohou přistupovat i další poskytovatelé služeb a není potřebné budovat nový proprietární systém, ale snažit se co nejvíc integrovat současné a případně využít nové hojně využívané technologie NFC v mobilních zařízeních.

• Optimalizace počtu samospráv

Proč: Profesionalizace, lepší akceschopnost a zlepšení služeb pro občany včetně snížení provozních nákladů, které mohou být naopak použity na zvýšení komfortu obyvatel nebo řešení klíčových cílů.

Jak: Vytyčit si tento cíl v rámci národní úrovně, připravit motivační podmínky včetně rozšíření kompetencí tak, aby to bylo pro samosprávy zajímavé a ti co se rozhodnout jít touto cestou, budou zvýhodněni oproti konzervativnějším. Ruku v ruce jde dostatečná dostupnost služeb online či jednotných kontaktních míst.

• Přístup k řešení klíčových otázek, strategické plánování včetně sdílení cílů EU

Proč: Není nutné vymýšlet vlastní strategie či cíle, ale využít těch již nadefinovaných z úrovně EU, ať již v rámci digitalizace či změny klimatu. Již v současné době připravují všechny podmínky a všechny projekty přizpůsobují k tomu, že bude úplná digitalizace či využití služeb postavených na elektronické identitě.

Jak: Snažit se již nyní integrovat interní systémy a vytvářet prostředí pro využití jakékoliv ověřené elektronické identity včetně smluvního zabezpečení vlastnictví dat. Místo nákupu hotových řešení, věnovat práci analýze a optimalizaci procesů. Řešit problematiky napříč a odstranit tzv. silové řešení, změna klimatu se dotýká všech odborů v rámci samospráv a je nutné to řešit společně a být informovaní. Nastavit si cíle v kontextu cílů EU či globálních a provádět evaluaci dílčího plnění a případně přizpůsobovat plánování či projekty. Vše uvedené je běh na dlouhou trať, ale někdy se začít musí.

Zapsal a doplnil: Jaroslav Kacer, expert Smart Cities Klubu

Patrí medzi najzaujímavejšie projekty v Európe, zameriava sa na zlepšovanie kvality ovzdušia a celkovej kvality života. Len hodinku od Bratislavy vyrastá nová viedenská štvrť Aspern Seestadt. Zahŕňa v sebe aj projekt nájomného bývania, ktoré má v Rakúsku dlhoročnú tradíciu. V rýchlo sa rozvíjajúcom viedenskom 22. obvode na severovýchode mesta sa formuje nové mestské centrum – inteligentné mesto so srdcom navrhnuté tak, aby vyhovovalo celému spektru života.

Viacfázový rozvoj prináša do tejto oblasti vytvorenie vysokokvalitného bývania pre viac ako 25 000 ľudí a v neposlednom rade aj tisícky pracovných miest. Toto “mesto v meste”, postavené na základe inovatívnych konceptov a perspektívnych nápadov spája vysokú kvalitu života s ekonomickým pohonom a ponúka pre každého niečo. I de pritom už na pohľad o rôznorodú, otvorenú mestskú časť s veľkými plánmi do budúcnosti. Autori tohto projektu navyše o tejto lokalite v srdci Európy hovoria ako o inteligentnej a bezpečnej investíci pre investorov – podnikateľov. Domáci oceňujú dokonalú kombináciu mestského štýlu a uvoľneného tempa. Objavovať pulzujúcu rozmanitosť Aspern Seestadt sa vďaka Smart Cities Klubu vydali aj slovenskí starostovia a primátori, či zástupcovia samospráv. „Zamerali sme sa na túto štvrť z dôvodu, že celá mestská časť je developovaná mestom, je to mestský projekt ” hovorí Miloslav Jurík, predseda Smart Cities klubu, ktorý realizuje projekt Smart City Academy – zlepšovanie kvality ovzdušia.

Projekt Aspern je výnimočný z viacerých hľadísk: technológie výstavby, či využitia ekologických materiálov, použitých pri stavbe jednotlivých budov. Za všetko hovorí 25 poschodová drevostavba miestneho hotela, ktorá je najvyššou svojho druhu v Európe a patrí do prvej dvojky vo svete. „ Bol to taký pilotný projekt. Jeho autorom sa však výstavbou podarilo prispieť k zníženiu CO2. Takýto druh výstavby sa osvedčil a dnes ho využívajú ako modelové riešenie pri podobných projektoch v Rakúsku” dodáva Jurík.

A práve ovzdušie a vplyv na jeho kvalitu sledujú odborníci aj v tejto oblasti. Mobilita miestnych obyvateľov je presmerovaná najmä na miestnu hromadnú dopravu prostredníctvom nadzemnej železnice a linky metra. Vlakom, ktorý nadväzuje na rozsiahlu sieť viedenského metra sa z modernej okrajovej časti mesta v centre tejto metropoly viete ocitnúť v priebehu pol hodiny. Nehovoriac o bicykloch, bez ktorých si tu domáci nevedia predstaviť svoj život. „Všetky tieto riešenia, prispievajú k tomu, že sa znižujú emisie v tejto oblasti. Je to priama úmera, tým, že sa zníži počet áut, nastáva aj zníženie emisií a zároveň zvýšenie kvality ovzdušia” uvádza Martin Kremler, vedúci odboru Monitorovanie kvality ovzdušia SHMÚ.

Na Slovensku sa pritom už istý čas intenzívne hovorí o výstavbe nájomných bytov. Aj v rámci časti projektu Apern Seestadt sú byty a apartmány využívané na nájomné bývanie. Informácie a skúsenosti z tejto cesty tak môžu zástupcovia samospráv v budúcnosti zužitkovať aj v tejto oblasti. Napríklad v Dubnici nad Váhom, meste, ktoré je podobne veľké ako samotný Aspern. Jej primátor Peter Wolf hovorí o veľmi podnetnej ceste a workshopoch „videli sme množstvo zaujímavých riešení a dozvedeli sme sa veľa zaujímavých informácií, najmä čo sa týka adaptácie na zmenu klímy. Ale aj ďalšie prvky a inovácie, ktoré by bolo možné aplikovať aj v našich mestách” dodáva.

Hlavné mesto Rakúska Viedeň, sa dlhodobo radí k vychýreným svetovým metropolám, ktoré aj podľa oficiálnych prieskumov patrí medzi najlepšie mestá pre život. Inšpirácií je tam viac ako dosť a je ich vidieť na každom kroku. „Rakúsko ako náš blízky sused ponúka unikátne riešenia, ktoré môžu byť dobrou inšpiráciou pre nás. Rakúšania sú veľmi dobrí v oblasti inteligentných riešení pre mestá a obce. A práve Aspern Seestadt je tou studnicou riešení ako naše mestá môžu vyzerať už o pár rokov, pretože tu vidíme v súčasnosti budúcnosť, ktorá zohľadňuje všetky aspekty kvalitného a ekologicky udržateľného života” uzatvára Peter Mišík, veľvyslanec SR v Rakúsku.