🎥Videozáznam zo zahraničnej študijnej cesty zástupcov slovenských samospráv

🎥Prinášame Vám videozáznam zo študijné cesty zástupcov slovenských samospráv v rámci projektu Smart City Academy, a to po novo budovanej štvrti Aspern vo Viedni.🏘🏡

🆕Workshop „Inovácie v mestskej mobilite“🚗🛴🚴‍♂️🚎

Milí priatelia,

dovoľujem si Vám dať do pozornosti pozvánku na workshop na tému „Inovácie v mestskej mobilite“, ktorý sa bude konať dňa 6.12.2022 od 10:30 v Brne. Na podujatí budú okrem iného prezentované aj aktivity a činnosť Smart Cities Klubu (napr. študijné pobyty v Holandsku a Rakúsku, projekt Designing the cycling city, ale aj ďalšie).

📌Cieľom workshopu je poskytnúť miestnym samosprávam, ale aj ďalším subjektom, ktoré sú aktívne v oblasti mobility, nástroje a metódy využiteľné pre rozvoj miest a obcí a podporu kvality života ich obyvateľov.

📌Jazykom podujatia bude čeština (príp. slovenčina), zahraničné príspevky budú tlmočené.

📌Účasť je zdarma, odkaz na registračný formulár a pozvánku nájdete tu: https://www.civinet.cz/workshop-inovace-v-mestske-mobilite/

📌Workshop organizuje CIVITAS (skrze CIVITAS ELEVATE), s miestnou podporou spolku CIVINET Česká a Slovenská republika a EIT Urban Mobility Innovation Hub East.

Těšíme se na Vaši účast!

civitas

Newsletter Smart Cities klubu 9/2022

„Bolo to dávno“ 🎥 Animovaný film o ochrane ovzdušia

🎥 S cieľom o čo najširšie informovanie verejnosti o dôležitosti témy ochrany ovzdušia vytvoril Smart Cities Klub a Smart City Academy krátky animovaný film určený širokej verejnosti, ktorý prístupnou formou približuje problematiku ochrany ovzdušia.

🎥 Video vzniklo v rámci Projektu „Smart City Academy – zlepšenie kvality ovzdušia“ je spolufinancovaný z Kohézneho fondu v rámci Operačného programu Kvalita životného prostredia.

Kvalita života v Evropských městech z pohledu vybraných ukazatelů udržitelného rozvoje

Města jsou domovem přibližně 40 % obyvatel EU. Poskytují přístup k mnoha různým pracovním příležitostem, lepší přístup k veřejné dopravě apod. Zároveň také čelí sociálním a ekologickým problémům, včetně chudoby, vysokých nákladů na bydlení, diskriminace, kriminality, znečištění ovzduší a hluku. Které město je nejčistší nebo nejbezpečnější? Ve kterém městě je snadné najít práci nebo bydlení? Které město má nejlepší kvalitu ovzduší? Odpovědi na tyto otázky a mnohé další naleznete v tomto příspěvku o kvalitě života v evropských městech. Hlavním cílem příspěvku je poukázat na změny v kvalitě života obyvatel evropských měst v důsledku dopadů globální pandemické situace. Data byli zpracované a analyzované pro 83 evropských měst za rok 2020. Tento příspěvek je výsledkem průzkumu vnímání kvality života v evropských městech z pohledu vybraných ukazatelů udržitelného rozvoje. Zároveň uvádí některá doporučení pro možné změny nežádoucího stavu.

Města jsou důležitým motorem hospodářského růstu v EU. Právě ve městech, kde žije nejvíce občanů, je největší podíl na hrubém domácím produktu (HDP), kde se provádí velká část politik a legislativy EU a kde se vynakládá významný podíl fondů EU (Schmeidler 2010). Města nabízejí dobrý přístup ke vzdělání, inovacím a kultuře díky koncentraci univerzit, výzkumných ústavů, muzeí a dalších míst. Samozřejmě města čelí také mnohým sociálním, ekologickým, dopravním problémům. Národní politiky samy o sobě tyto problémy nemohou vyřešit. Města musí navrhnout svou vlastní politiku přizpůsobenou jejich situaci, aby řešila jejich problémy. V poslední řadě musí města také reagovat na globální výzvy, jako je změna klimatu, a celoevropské trendy, jako je stárnutí. Města hrají důležitou roli v posunu směrem k uhlíkově neutrální ekonomice a v tom, aby se pro ně staly atraktivnějším místem život (Hájková 2011). Pandemie COVID-19 měla tendence nejprve dorazit do větších a propojenějších měst v Evropě, jako je Milán, Madrid a Londýn, než se rozšířila do menších center a venkovských oblastí. Se zrušením omezení města hledají nové způsoby, jak zajistit přístup ke svým statkům a službám při zachování bezpečné sociální vzdálenosti a zároveň při zachování požadované kvality života. Města jako Paříž a Brusel dala více prostoru chodcům a cyklistům, což usnadní jak aktivní mobilitu, tak sociální distancování (Sharifi, Khavarian-Garmsir 2020).  

Data a metodika

Hlavním cílem příspěvku je poukázat na změny v kvalitě života obyvatel evropských měst v důsledku dopadů globální pandemické situace. K dosáhnutí hlavního cíle příspěvku byly použité následující datové soubory. První datový soubor obsahující „konvenční“ označení a kódy otázek/odpovědí, odpovídající otázkám a odpovědím uvedeným v anglické předloze dotazníku Evropské komise pro obyvatele evropských měst. Kromě údajů odpovědí tento soubor obsahuje i paradata, jako např. čas a datum rozhovoru, váhové faktory a vzorové podkladové údaje. Druhý datový soubor, který byl použit je Eurobase. Tento kódovací systém byl vyvinut Eurostatem a byl revidován a rozšířen tak, aby se dal uplatnit do verze průzkumu vnímání kvality života. Vybranými ukazateli udržitelného rozvoje z pohledu kvality života, které byli zkoumány jsou oblasti: celková spokojenost s místem na život, služby a vybavení, kvalita životního prostředí, ekonomický blahobyt, veřejná doprava, inkluzivní město, kvalita veřejné správy, bezpečnost a kriminalita. Data byli zpracované a analyzované pro 83 evropských měst za rok 2020. Výsledkem příspěvku je průzkum vnímání kvality života v evropských městech z pohledu vybraných ukazatelů udržitelného rozvoje. K vizualizaci výsledků byl použitý geografický informační systém RegioGIS volně dostupný na stránkách EuroGeographics, jako i podkladové mapy a grafy z Eurostatu.

Výsledky

Tato kapitola je věnována výsledkům práce, které zobrazují vybrané ukazatele udržitelného rozvoje, kterých naplňování přispívá k zvyšování požadované kvality života v jednotlivých městech. 3.1 Spokojenost s bydlením v městě Kvalita života závisí na aspektech, které může ověřit někdo jiný a aspekty, které si může ověřit pouze jednotlivec. Například, něčí příjem lze ověřit, ale ne zda je to on nebo ona s tímto příjmem spokojeni. To platí i pro mnohé další problémy, jako je zaměstnanost, znečištění ovzduší, veřejná doprava, bezpečnost a další (Eurostat 2016). Pouze primární výzkum např. dotazník, může odhalit skutečné zkušenosti lidí, názory, pocity a vjemy. Mnoho problémů spojených s kvalitou života závisí na tom, kde žijete, od nákladů na bydlení po čistý vzduch, od kulturních zařízení po dopravu až po příležitosti, jako je přístup do muzeí, a rizika, jako je kriminalita (Marans 2015). Tato kapitola uvádí výsledky spokojenosti obyvatel s životem ve městě a rozsah, v jakém se za posledních pět let změnila.
Obrázek 1: Spokojenost s bydlením ve městě Zdroj: Vlastní zpracování, European Commission, REGIOgis 2022
Spokojenost s bydlením je vyšší v jiných než hlavních městech (91 % oproti 87 % v hlavních městech). Nižší spokojenost je ve městech s více než 1 milionem obyvatel. Velké rozdíly v rámci tohoto ukazatele v jednotlivých zemích jsou zejména v Itálii, Řecku a Turecku a celkově na jižní a východní periferii EU, kde je tento ukazatel pod hranicí 78 %. Mezi 83 městy zahrnutými do průzkumu jsou Kodaň a Stockholm na prvním místě s přibližně 98 % obyvatel spokojených s životem ve svém městě. Těsně za nimi jsou Zurych, Gdaňsk, Braga a Oslo, Hamburg s přibližně 97 % obyvatel spokojených s životem ve svých městech. Největší nárůst spokojenosti (kolem 3 pb) můžeme vidět v Dortmundu (96 %), Ostravě (87 %) a Bologne (93 %). Města, kde míry spokojenosti nejvíce klesly jsou Valletta (81 %, -9 pb), Riga (81 %, -8 pb), Řím (75 %, -6 pb) a Krakov (90 %, -6 pb). Naopak nejvíc nespokojených obyvatel žije v hlavním městě Srbska Bělehrad 63 % Palermo, 64 % Athens 64 % Istanbul, 66 % Skopje, 68 % Tirana, 70 % Naples, 70 % Rome 75 %, Miskolc 80 %. Město Praha dosahuje hodnotu 93 %, Bratislava 92 %, Košice 95 % (EC/DG REGIO 2020). 3.2 Bezpečnost v městě a inkluze Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj má za cíl učinit města inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná. EU se zavázala tento program realizovat. (Moallemi, Enayat A, Malekpour, Shirin, Hadjikakou, Michalis, Raven, Szetey, Moghadam, Mahdavi, Bandari, Reihaneh, Lester, Bryan, Brett 2019). Habitat OSN definoval inkluzivní město takto: „Je to místo, kde každý, bez ohledu na své ekonomické možnosti, pohlaví, rasu, etnikum nebo náboženství, se může podílet na sociálních, ekonomických a politických příležitostech, které města nabízejí.“ Nová městská agenda pak počítá s městy, která ‚upřednostňují‘ bezpečná, inkluzivní, dostupná, zelená a kvalitní veřejná prostranství, která jsou přátelské k rodinám, posilují sociální a mezigenerační interakce a podporují sociální soudržnost, začlenění a bezpečnost v mírumilovných a pluralitních společnostech. Tato kapitola obsahuje dvě podkapitoly. První se zaměřuje na bezpečnost, důvěru a kriminalitu. Druhá popisuje, zda si lidé myslí, že jejich město je dobrým místem k životu pro rasové a etnické menšiny, pro imigranty, gaye a lesby, a třetí na pracovní příležitosti (Flores 2019). V městech v tomto výzkumu se tři ze čtyř obyvatel cítí bezpečně při chození v noci v jejich městě. V top 10 městech, 90 % nebo více obyvatel se cítí bezpečně. V pěti městech, méně, než polovina obyvatel se však cítí bezpečně: Atény, Řím, Sofie, Lutych a Marseille. Tento ukazatel je součástí OSN Cíle udržitelného rozvoje: cíl 16 – Podporovat mírové a inkluzivní společnosti (ukazatel).
Obrázek 2: Bezpečnost ve městě Zdroj: Vlastní zpracování, European Commission, REGIOgis 2022
Města na jihu EU zaostávají s 67 % obyvatel spokojeným s pocity bezpečnosti v městě, což je o 18procentních bodů méně než v severních městech. V západních a východních městech EU je tento podíl spokojenosti na 75 % resp. 72 %. Poměrně mnoho měst se však od těchto regionálních trendů odchyluje. Vysoký podíl mají Oviedo (ES), Braga (PT) a Málaga (ES), kde se obyvatelé cítí bezpečně (85 % nebo více), výrazně nad průměr měst na jihu EU. Białystok (PL), Lublaň (SI) popř Cluj-Napoca (RO) má také mnohem vyšší skóre než východní EU města. Marseille (FR) a Lutych (BE) naopak bodují hluboko pod průměrem měst v západní EU. V některých zemích se pocit bezpečí podstatně odlišuje od jednotlivých měst. Významné rozdíly mezi městy uvnitř země se nacházejí také v Řecku, Bulharsku, Itálii, Belgii (Gallup World Poll 2019). Více lidí se cítí bezpečně v malých městech. Ve městech s méně než 250 000 obyvatel, 80 % obyvatel se cítí bezpečně ve srovnání s pouze 67 % ve městech s více než 5 miliony obyvatel. (Mason 2013). Nejlepší výsledky v rámci tohoto ukazovatele dosahuje Copenhagen (DK) 94 % Oviedo (ES) 93 % Aalborg (DK) 93% Stockholm (SE) 92 %. Naopak nejhorší výsledky dosahují města Athens (EL) 38 % Rome (IT) 40% Sofia (BG) 41 % Liège (BE). Město Praha dosahuje hodnoty 66 %, Bratislava 72 % a město Košice 75 %. Z hlediska ukazovatele vnímání bezpečnosti v rámci míry kriminality byl zkoumán indikátor počtu loupeží, odcizení finančních prostředků, majetku obyvateli jednotlivých měst.
Obrázek 3: Bezpečnost ve městě – kriminalita Zdroj: Vlastní zpracování, European Commission, REGIOgis 2022
Největší celkový podíl obyvatel, kterým byly ukradeny peníze nebo majetek jsou v městech Atény (EL) a Skopje (MK). Tyto dvě města s mírou krádeží 44 %, respektive 42 %, představují extrém v rámci EU. Riziko krádeže je v hlavních městech vyšší než v jiných městech (18 % versus 15 %). Například míra krádeží je 27 %. Brusel (BE), ale klesá na 14 % v Lutychu (BE). Podobně v Nizozemsku je míra krádeží o devět procentních bodů vyšší v Amsterdamu. Nejlepší hodnoty v rámci tohoto ukazovatele dosahují města Białystok (PL) 6 % Valletta (MT) 6 % Nikósie (CY) 7 % Aalborg (DK) 7 %. Košice dosahují hodnotu 12 %, Bratislava 16 %, Praha 19 %. Dále bylo zkoumáno, zda je město dobrým místem k životu pro rasové a etnické menšiny, pro imigranty, gaye a lesby.
Obrázek 4: Město je dobré místo k životu pro gaye nebo lesby Zdroj: Vlastní zpracování, European Commission, REGIOgis 2022
Diskriminace sexuálních a genderových menšin je více rozšířené a společensky akceptované než prakticky jakýkoli jiný druh diskriminace po celém světě, podle Williams Institut Global Acceptance Index (GAI). V rámci EU, Listina základních práv zakazuje diskriminaci na základě sexuální orientace. Kromě toho, Směrnice o rovnosti v zaměstnání (2000/78/ES) zakazuje diskriminace na základě sexuální orientace na pracovišti. Nicméně, například politická debata v Polsku nedávno zaměřená na přítomnost homosexuálů, kde asi 30 obcí a provincií se prohlásily za „zóny bez LGBT“. Osm z deseti obyvatel (78 %) považuje své město za dobré místo pro život gayů a lesbiček. Názory se však liší mezi městy. V Glasgow (UK) to zvažuje prakticky každý jako dobré místo pro život, zatímco v Ankaře (TR) jen jeden z pěti lidí. Existují velké rozdíly mezi EU. Na jedné straně západní krajiny EU (83 % a více) a na druhé straně západní Balkán (37 %). Východní města EU mají tendenci mít nižší skóre (68 %), s několika dokonce pod 50 % v Polsku a Rumunsku. Nejlepší hodnoty dosahují města jako Glasgow (UK) 99 % Luxembourg (LU) 98 % Hamburg (DE) 98 % Oslo (NO) 98 %. Naopak nejhorší jsou města Tirana (AL) 27 % Piatra Neamţ (RO) 32 % Skopje (MK) 32 %. Praha dosahuje hodnotu 92 %, Bratislava 80 %, Košice 72 %. Dalším ukazovatelem, který byl zkoumán prostřednictvím měst ve výzkumu bylo, zda je snadné sehnat práci, najít bydlení a pokrýt své výdaje. Města jsou centry zaměstnanosti.
Obrázek 5: Pracovní příležitosti v městě Zdroj: Vlastní zpracování, European Commission, REGIOgis 2022
Například v Praze (CZ) si čtyři z pěti obyvatel myslí, že je snadné najít si práci, zatímco v Palermu (IT) to nemyslí téměř nikdo. V zemích s více než jedním městem v průzkumu má hlavní město tendenci dosahovat lepších výsledků než ostatní, což podtrhuje tento pracovní trh v těchto městech, který je dynamičtější. V některých zemích se ukazatel mezi městy výrazně liší. Například v Česku, na Slovensku a v Polsku mají hlavní města nejvyšší skóre, zatímco ostatní mají (mnohem) nižší skóre. V Praze (CZ) 81 % obyvatel si myslí, že je snadné najít práci, zatímco v Ostravě souhlasí pouze 26 %. (CZ). Na Slovensku je rozdíl mezi nejlepším městem, Bratislava (69 %) a nejhůře si vedou Košice (27 %) 42 p. V Polsku je podobný rozdíl mezi Varšavou (63 %). Velké rozdíly jsou také mezi městy v Itálii, Belgii, Maďarsku a Německu. 3.3 Zelené města Zelené městské oblasti mohou zlepšit kvalitu života ve městech poskytováním míst k relaxaci a socializaci nebo ke sportu. Zelená městská prostranství mohou také pomoci město ochladit během horkého léta a mohou zlepšit kvalitu vzduchu. Čtyři z pěti obyvatel (77 %) jsou spokojeni se zelenými plochami ve svém městě. Jižní města EU a ty na západním Balkáně a v Turecku mají relativně nízkou míru spokojenosti, kolem 60 %. Nicméně, několik měst na jihu EU dosáhlo opravdu dobrých výsledků, včetně Bologne (86 %) a Turín (81 %) v Itálii a Oviedo (83 %) ve Španělsku. Na druhou stranu, několik měst ze západní EU má špatné skóre: Marseille (FR, 65 %) a Lutych (BE, 76 %) ve srovnání s průměrem 86 %. Celkově jsou lidé žijící v hlavních městech (74 %) méně spokojenější, než v hlavních městech (79 %). Košice dosahují hodnotu 73 %, Bratislava 55 %, Praha 79 %.
Obrázek 6: Zelené plochy ve městě Zdroj: Vlastní zpracování, European Commission, REGIOgis 2022
Přestože se kvalita ovzduší za poslední desetiletí zlepšila, znečištění ovzduší v mnoha evropských městech převyšuje kvalitu ovzduší v rámci EU standardu. Znečištění ovzduší má na lidi velký dopad, a to především v oblasti zdraví. Obavy o kvalitu ovzduší jsou výraznější ve městech jižní a východní EU. Na jihu a východě EU je pouze polovina obyvatel (49 %, resp. 52 %) spokojeno s kvalitou vzduchu ve srovnání s celkovým průměrem 62 %. Pro skupinu měst na západním Balkáně a v Turecku, je průměr 51 %. Spokojenost s kvalitou ovzduší je v hlavních městech nižší než v ostatních městech. Spokojených je pouze 57 % obyvatel hlavního města ve srovnání s 66 % v ostatních městech. Obyvatelé větších měst se více obávají o kvalitu ovzduší. V průměru 71 % lidí žijících ve městech do 250 000 obyvatel jsou spokojeni ve srovnání s 62 % u měst mezi 250 000 a 1 milionů a 58 % pro města s 1 až 5 miliony obyvatel.
Obrázek 7: Kvalita ovzduší v městěch Zdroj: Vlastní zpracování, European Commission, REGIOgis 2022
Nejlepší výsledky dosahují města Zurich (CH) 93 % Oulu (FI) 89 % Helsinki (FI) 89 % Aalborg (DK) 88 % Bialystok (PL) 88 %. Naopak nejhorší výsledky dosahují města Skopje (MK) 13 % Krakov (PL) 18% Bukurešť (RO) 20 % Ostrava (CZ) 25 % Sofia (BG) 27 %. Praha dosahuje hodnoty 61 %, Bratislava 55 %, Košice 55 %. 3.4 Sumarizace výsledků V roce 2020 bylo 9 z 10 lidí spokojeno s bydlením ve svém městě. Ve většině měst na východě EU se většina obyvatel domnívala, že kvalita života se tam za posledních pět let zlepšila, zatímco v jiných městech si většina obyvatel myslela, že zůstala stejná. V pěti městech (Athény, Řím, Sofie, Lutych a Marseille) se méně, než polovina obyvatel cítila bezpečně při nočním chození po městě ve srovnání s více než 90 % v 10 nejlepších městech. Prakticky ve všech městech považovala většina obyvatel tyto místa jako dobrá místa k životu pro přistěhovalce, seniory a mladé rodiny s dětmi. Více obyvatel vidělo své město jako dobré místo pro gaye a lesby než ve zbytku země. V 11 městech si však jen menšina myslela, že je to dobré místo pro život gayů a leseb, například jsem patřila města také v Slovenské republice. Méně, než jeden ze čtyř obyvatel ve městech na jihu EU si myslí, že je snadné najít si dobrou práci, zatímco méně než jeden ze tří obyvatel v severních a západních městech považovali za snadné najít si dobré bydlení za rozumnou cenu. Rezidenti větších měst mají větší tendenci využívat MHD oproti osobní automobilové dopravě. Celkově byly s veřejnou dopravou spokojeny tři čtvrtiny obyvatel města, i když v šesti městech v Albánii, Itálii, Kypru, Severní Makedonii a Srbsku byla spokojena méně než polovina. Spokojenost s četností veřejné dopravy měla největší vliv na celkovou spokojenost s hromadnou dopravou. Osm z deseti obyvatel města bylo spokojeno se zelenými plochami a veřejnými prostranstvími. Nicméně pouze dva ze tří obyvatel ve městech jižní EU, západního Balkánu a Turecka s nimi byly spokojeny. Přibližně 63 % obyvatel města bylo spokojeno s kvalitou ovzduší, hluku a čistoty v jejich městě. Procenta klesla zejména ve velkých městech, hlavních městech a městech na jihu EU. Celkově se místní veřejné správě daří dobře. S časem stráveným na úřadech byli spokojeni v průměru tři z pěti obyvatel města k přijetí vyřešení požadavku. Obyvatelé také mají přístup k online informacím o místních službách a nevnímali žádnou korupci v místní správě. Navzdory celkově dobrému skóre musí několik měst ještě zlepšit svou místní veřejnou správu. Ve 20 městech většina obyvatel nebyla spokojena s rychlostí administrativy, zatímco ve 38 městech se většina domnívala, že v místní veřejné správě se vyskytuje a roste korupce.

Závěr

Během posledních desetiletí byla města v EU vystavena kombinaci různých vlivů, tj. jak pozitivních přestaveb, tak degradaci v závislosti na rostoucí mobilitě občanů. Nárůst automobilové dopravy způsobil četné sociální konflikty a potíže v oblasti životního prostředí, které se staly klíčovými problémy současného urbánního rozvoje. Tyto problémy většinou nejsou ovlivněny velikostí měst a obcí. Ve všech městech velkých, středních i malých existuje nerovnováha mezi potřebou transportu a geografickou rozprostřeností nových oblastí urbánního rozvoje. To dává vzniknout celé řadě problémů včetně kongesce, časových ztrát, růstu onemocnění horních cest dýchacích, nárůstu dopravních nehod, zhoršení kvality ovzduší a sociálním deviacím. Příspěvek odhaluje, ve kterých městech jsou lidé spokojeni s řadou veřejných služeb. Zachycuje zkušenosti lidí například s kriminalitou a jejich pocity, například kdy se cítí bezpečně. Tyto výsledky jsou důležité pro tvůrce politik na evropské, národní a městské úrovni. Mohou pomoci určit priority Investice politiky soudržnosti a mohou podporovat výměny politik jako součást městské agendy pro EU. Ukazuje se, že lidé žijící ve městech na severu EU jsou se svým městem nejspokojenější, ale ve městech na východě EU je spokojenost v porovnání s ostatními roky stále rychlejší. Lidé žijící ve velkém městě jsou více spokojeni s veřejnou dopravou, ale ti, kteří žijí v menších městech, se naopak cítí bezpečněji, když chodí v noci sami. Většina lidí si myslí, že jejich město je dobrým místem pro menšiny, ale v některých městech si méně, než polovina obyvatel myslí, že tomu tak skutečně je. Z hlediska kvality správy města jsi například polovina obyvatel města myslí, že v jejich městské správě existuje korupce, ale v nejhorších městech si čtyři z pěti myslí, že tomu tak je, ve srovnání s pouze jedním z pěti v nejlepších městech.   Použitá literatúra
  • EC/DG REGIO. 2020. Quality of life in European cities survey. In: European Commission. [online]. [cit. 18. 10. 2022]. Dostupné na internete: Quality of life in European cities – Regional Policy – European Commission (europa.eu)
  • 2016. Analytical report on subjective well-being, 2016 edition, Publications Office of the European Union, Luxembourg.
  • Flores, A.R. 2019, Social acceptance of LGBT people in 174 countries: 1981 to 2017, retrieved from https:// williamsinstitute.law.ucla.edu/wp-content/uploads/GAI-Update[1]Oct-2019.pdf
  • Hájková, N. 2011. Postoje členských států EU k budoucímu nastavení politiky hospodářské a sociální soudržnosti (Doctoral dissertation, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií).
  • Marans, R.W. 2015. Quality of urban life and environmental sustainability studies: Future linkage opportunities, Habitat International, Volume 45, pp. 47-52.
  • Mason, P., Kearns, A. and Livingston, M. 2013, ‘Safe Going’: The Influence of Crime Rates and Perceived Crime and Safety on Walking in Deprived Neighbourhoods, Social Science and Medicine (1982), 91, 15-24
  • Moallemi, Enayat A, Malekpour, Shirin, Hadjikakou, Michalis, Raven, Rob Szetey, Katrina Moghadam, Mehran Mahdavi, Bandari, Reihaneh, Lester, Rebecca, Bryan, Brett A. 2019. Local Agenda 2030 for sustainable development. In: The Lancet Planetary Health. 3, Issue 6, pp. 240-24. DOI: https://doi.org/10.1016/S2542-5196(19)30087-7.
  • Schmeidler, K. 2010. Mobilita, transport a dostupnost ve městě. Key Publishing. [online]. [cit. 10. 10. 2022]. Dostupné na internete: Mobilita-transport-a-dostupnost-ve-meste.pdf
  • Sharifi, A., Khavarian-Garmsir, A. R. 2020. The COVID-19 pandemic: Impacts on cities and major lessons for urban planning, design, and management, In: Science of The Total Environment, Volume 749, ISSN 0048-9697.
    Milan Douša, PhD. Expert, Smart Cities Klub m.dousa@smartcitiesklub.sk +421 911 481 645 Smart Cities Klub Palisády 1, 811 01 Bratislava Slovakia smartcitiesklub.sk smartcityacademy.sk  

Prvý asfalt s prímesou ohorkov na svete vznikol a bol použitý v Žiari nad Hronom

Dne 27.10.2022 zavŕšili v meste Žiar nad Hronom proces unikátneho projektu ako recyklovať ohorky cigariet. Mesto prišlo s nápadom, že filtre z cigariet, ktoré sú ako odpad zaťažujúce pre životné prostredie, lebo sa dlho rozkladajú, sa dajú po určitom spracovaní na výrobok, využiť ako prímes do asfaltu.

Firma Met-kov vyvinula špeciálny odpadkový kôš na ohorky. Ty firma nakúpila a rozmiestnila po meste. Vyzbierané ohorky poslúžili ako prímes do asfaltu, ktorý bol dne 27.10.2022 umiestnený na prístupovú cestu do Parku Štefana Moysesa. Jedná sa o SVETOVÝ unikát, keďže doteraz to nikde na svete nebolo použité. Do tejto komunikácie bolo použitých 10 mil. ohorkov.

Veríme, že tento pilotný projekt vzbudí záujem aj u iných miest a firiem a cigaretové filtre ako odpad prestanú znečisťovať zem, lebo sa budú zbierať ako surovina. Som hrdý, že tento nápad vznikol v Žiari nad Hronom a my sme tiež účastníkom tohto projektu povedal primátor mesta Peter Antal.

 

Návrh inteligentného a sebestačného juhoafrického mesta pro 150 000 obyvateľ

Spoločnosť URB odhaľuje návrhy pre projekt THE PARKS. THE PARKS predstavuje najvyšší svetový štandard pre trvalo udržateľný rozvoj, ktorý poskytuje čistý nulový životný štýl pre 150 000 obyvateľov. Mesto bude vyrábať 100 % energie, vody a potravín na mieste, aby sa stalo v plnej miere sebestačným.

Inteligentné mesto s rozlohou 1 700 hektárov je plánované vo východnom regióne Južnej Afriky. Poskytne rôzne centrá so zmiešaným využitím, ako sú obytné, zdravotnícke, turistické, zábavné, maloobchodné a vzdelávacie strediska a 40 000 bytových jednotiek bude rozmiestnených v 12 obytných štvrtiach.

Ekonomika mesta bude automatizovaná a digitálna s väčšinou pracovných miest v zelených technológiách. Počas plánovania, výstavby a prevádzky mesta sa krátkodobo a dlhodobo vytvorí viac ako 40 000 pracovných miest. Mesto sa tak stane meradlom ekonomicky životaschopného trvalo udržateľného rozvoja s pozitívnym príspevkom k zelenému ekonomickému rastu krajiny.

Generálny riaditeľ spoločnosti URB, Baharash Bagherian, ktorý vytvoril návrhy rôznych udržateľných miest vrátane nedávno spustených projektov, ako sú  Xzero,  AlNama,  Nexgen  a mnohé ďalšie, ktoré ešte neboli odhalené, zdôrazňuje dôležitosť THE PARKS ako nového štandardu v udržateľných mestách.

PARKY sú inovatívne naplánované s najvyššími štandardmi udržateľnosti s cieľom vytvoriť komunitu bez áut a jedinečnú destináciu s nulovými emisiami uhlíka. Zelené plochy budú srdcom a tepnami celej zástavby. V centre zástavby sa bude nachádzať unikátny 5 km dlhý multifunkčný zelený chrbát, ktorý bude mat rôzne vetvy živých komunitných parkov, ktoré budú spájať všetky budovy dohromady. Toto odolne mesto prepojí obyvateľov so všetkými uzlami v rámci rozvoja v priebehu niekoľkých minút pešo, na bicykli alebo na elektrických kolobežkách. S viac ako 32 km vyhradených bežeckých, cyklistických pruhov bude THE PARKS tiež poskytovať najekologickejšie a najbezpečnejšie spôsoby aktívnej dopravy.

Hlavné plánovanie rozvoja sa riadilo aj ekológiou. Mesto bude navrhnuté tak, aby zachytávalo, upravovalo a opätovne využívalo vodu a zároveň šetrilo čo najviac z tohto vzácneho zdroja. Plánovanie mesta je vysoko zamerané na maximalizáciu zdravia, wellness a sociálne interakcie. Vytvorí sa tak šťastné prostredie, kde sa obyvatelia stanú správcami komunity.

Zdroj: https://urb.ae/projects/theparks/

Zápisník ze Smart City Academy Nizozemí 2022

Na úvod si dovolím několik základních informací. Smart City Academy je konceptem Smart Cities Klubu, jež navazuje na dřívější aktivity tzv. Letní školy a jeho ambicí je další vzdělávání zástupců slovenských samospráv. Na základě toho vznikl projekt Smart City Academy s hlavním zaměřením na zlepšování kvality ovzduší spolufinancovaný Evropskou unií z Operačního programu Kvalita životního prostředí. Cílem projektu je realizace vzdělávacích a informačních aktivit o jednotlivých kategoriích zdrojů znečištění ovzduší, včetně topných zařízení, o celkové problematice nedobré kvality ovzduší na Slovensku a o možnostech jejího zlepšení a taktéž o současném monitorovaném stavu znečištění. Nejenom z mého pohledu není možné problematiku kvality ovzduší vnímat velice úzce a pouze sektorovým pohledem, ale vše souvisí se vším. Proto některé informace, zkušenosti a návštěvy nizozemských institucí jsou rozšířením obzorů a možných inspirací pro řešení nejenom kvality ovzduší, ale i kvality života v samosprávách.

Z Amsterdamského letiště jsme se vydali vlakem do Haagu, abychom skutečně na vlastní kůži mohli porovnat komfort veřejné dopravy v Nizozemí a v našich končinách. Tento způsob dopravy jsme využívali po celou dobu studijní cesty. A zde jsme se setkali s první zajímavou inspirací, kdy v rámci celé země a z pozice národní úrovně je nastaven jednotný způsob elektronického odbavování cestujících. I když hlavním městem Nizozemí je Amsterdam, většina důležitých institucí sídlí v Haagu. Je zde také sídlo VNG – Asociace nizozemských samospráv, která byla hlavním cílem naší cesty. Tato organizace byla založena v roce 1912 a od roku 1950 jsou jejími členy všechny samosprávy v Nizozemí. Cílem organizace je pomoci samospráv být silnějšími a optimalizovat a zkvalitňovat služby pro občany. Tři základní pilíře organizace jsou Sdílení zkušeností, Advokacie a Služby. Každá ze samospráv pak přispívá na chod organizace. Skutečnou výši poplatku se nám však zjistit nepodařilo.

Jonas Oland, vedoucí programu Digitální transformace a Evropa VNG, začal naše setkání slovy, že nevěří konceptu Smart Cities, který dle jeho slov vznikl jako komunikační produkt jedné z globálních IT společností. Naopak věří v realizaci opatření pro digitalizaci a změnu klimatu, což dělají již 10 let. Dle mého názoru je však hlavním problémem skutečnost, že si pod pojmem Smart Cities každý představí něco jiného. Je důležité si uvědomit, že nejde jen o nákup nových technologií, ale naopak jde o komplexní přístup a interoperabilitu včetně řešení globálních výzev, jako je změna klimatu nebo energetická udržitelnost. Podle mě, není proto nutné hledat nový termín, jak tuto inovativní problematiku nazývat a raději používat tento zažitý brand, i když je zde hodně historických negativních konsekvencí. Důležitější je začít realizovat kroky, které budou směřovat k naplnění stanovených cílů. Velice inspirativní přístup je v rámci snížení počtu samospráv (města a obce) v Nizozemí, které národní úroveň podporovala. Pro porovnání, v roce 1900 mělo Nizozemí 1121 samospráv, před pěti lety 400 a v současné době 344. Podařilo se samosprávy sloučit, což je přirozený proces v rámci krizí a také díky vědomí, že více financí z národní úrovně nezískají. Díky tomu došlo k větší profesionalizaci a ruku v ruce k rozšíření kompetencí (jeden z motivačních faktorů pro samosprávy). Nizozemí je rozlohou menší než Slovenská republika, přičemž jedna třetina území je pod úrovní mořské hladiny, má však o skoro 12 miliónů obyvatel více. Zde je více dat pro srovnání:

Na základě zkušeností z Nizozemí by byla žádoucí optimalizace počtu samospráv jak na Slovensku, tak i v České republice. V rámci snížení počtu samospráv je nutné brát v úvahu i městské části v rámci statutárních měst. Já jsem s oblibou říkával, že Brno je srovnatelné s Londýnem, má jen o 5 městských částí méně a chybí mu jen více jak 8,5 miliónů obyvatel. Zkušenosti v rámci Evropy jsou, například Berlínu se to podařilo, byl na tom konsenzus napříč politickým spektrem. Z národní úrovně je nutné vytvořit motivační podmínky, které povedou k větší profesionalizaci a zlepšení komfortu služeb pro obyvatele. Toto je to možná cesta, jak by národní úrovně měly uvažovat v současné krizové době.

Pro zajímavost pan Oland zmínil, že VNG bylo požádáno Evropskou komisí s prosbou o pomoc se Smart Cities strategií České republiky. VNG vidí v nastalé době Covidu-19, recese a klimatické změny společenské a organizační výzvy, které je nutné řešit na denní bázi a které je nutné poměřovat v rámci těchto klíčových oblastí:

  • Digitální narušení (změna, která přichází s novými technologiemi a mění současné obchodní modely apod.)
  • Udržitelnost a odolnost
  • Komplexnost a propojenost (odstranění uvažování a řešení v tzv. silech)
  • Člověk a technologie
  • Vlastnictví dat (včetně kybernetické bezpečnosti)

Kladou velký důraz na tzv. společenské inovace, jež odkazují na systémovou změnu ve spolupráci státu, byznysu a občanské společnosti.

Digitalizace v praxi z pohledu VNG. V rámci digitální transformace jde z 90 % o kulturu a z 10 % o technologie. Základní nástroje vlád jsou nastavování legislativy, schvalování a doporučení technologií, podpora a financování, šíření znalosti. Architektura těchto systému by měla splňovat nastavené principy a hodnoty, legislativu a pokyny, integraci technologií v rámci digitální adaptivní infrastruktury, transparentní a otevřený auditní systém o aktivitách (stopách). Byla zmíněná aktivita pro evropskou digitální transformaci v rámci samospráv a komunit, jež je možné najít na platformě living-in.eu, kde je možné sdílet zkušenosti napříč. V rámci vlastních nastavených klíčových ukazatelů (KPI’s) si vzali za své stanovené cíle Evropské komise (post Evropské komise s cíly na Twitteru):

  • Digitální kvalifikovaná populace

– 80 % dospělé populace se základními dovednostmi

– 20 miliónů ICT specialistů v EU

  • Bezpečná a udržitelná digitální infrastruktura

– Všechny zabydlené oblasti by měly být pokryty 5G sítí

– 10 000 klimaticky neutrálních a vysoce bezpečných okrajových uzlů (edge node) v EU

– Evropa by měla mít svůj první kvantový počítač

  • Digitální transformace podniků

– ¾ společností by měly využívat cloud computing, data (big data) a umělou inteligenci (AI)

– Více jak 90 % SME’s (malých a středních podniků) by měla dosáhnout alespoň základní úrovně digitální intenzity

– Počet evropských „jednorožců“ (tzv. unicorns – společnosti, jež dosahují tržního ocenění 1 miliardy dolarů, aniž by byly kótovaný na burze, je to sen každého technologického start-pu) by měl být dvojnásobný.

  • Digitalizace veřejných služeb

– Všechny klíčové veřejné služby budou dostupné online

– Všichni občané budou mít přístup do svých elektronických lékařských záznamů

– 80 % občanů by mělo používat řešení využívající jejich elektronickou identitu

Podle mého názoru budou dílčí cíle přizpůsobeny velikosti Nizozemí, některé cíle se pak týkají Evropy jako celku, což znamená přispění všech států v rámci EU. Otázkou na naši stranu je, jak se naše země připravují zejména na poslední výše zmíněné cíle spojené s digitalizací veřejných služeb.

Účastníci studijní cesty dostali pozvání, a to se týká i případných čtenářů, na letošní The GovTech Summit, který se bude v Haagu konat od 1. listopadu 2022, více zde https://www.govtechsummit.eu/.

Klíčovou otázkou pro nizozemce je změna klimatu, ke které přistupují daleko zodpovědněji než v našich luzích a hájích. Berou na vědomí obecně známá data, kdy samosprávy:

– zabírají jen 3 % v rámci celého povrchu Země

– avšak vytváří 60 % globálních emisí uhlíku

– a spotřebovávají 75 % globálních přírodních zdrojů

Jejich hlavním cílem je, aby v roce 2030 byly nizozemské samosprávy uhlíkově neutrální. Jednou z možných účinných aktivit je vytváření modulárních měst a regionů, které si budou vzájemně sdílet zřejmě udržitelnou energii, vodu a také jídlo bez dlouhých přepravních tras, budou rovněž spolupracovat na zpracování odpadu a jeho minimalizaci včetně nalezení jeho dalšího využití čí recyklace.

Olan zmínil, že na realizaci jednotlivých cílů v rámci celospolečenských výzev je na úrovni Evropské komise a jejích projektů mnoho prostředků, včetně případného financování prostřednictvím Evropské investiční banky. Je však nutné mít na paměti, že není žádoucí zavádět nová řešení nebo realizovat nějaké projekty jen proto, že je na ně vypsána výzva a poskytnuty finance, ale dívat se na to, zda onen projekt nebo řešení zapadá do dlouhodobé koncepce a je v našich možnostech ho i dlouhodobě udržet.

Mezi hlavní projekty VNG řadí:

– Veřejnou městskou leteckou dopravu

– Služby zaměřené na člověka

– Digitální dvojče

Na základě těchto projektů je vidět, že hledí dopředu a přemýšlí o využití střech a vzduchu pro dopravu a místo na zemi chtějí nechat pro kvalitní život. Následovala prohlídka města. Bylo po dni veteránů a mě přišlo velice zajímavé, že využívají plochu rybníka pro dílčí část akce za použití plovoucích pontonů, které v té době digitalizace je na skvělé úrovni, kdy není nutné navštěvovat tolik úřadu, na rozdíl od Belgie. Srovnání s našimi krajinami nechám na každém čtenáři. Den jsme pak zakončili návštěvou Velvyslanectví Slovenské republiky v Nizozemí. Jak se však konkrétně propisuje spolupráce VNG a jednotlivých samospráv je diskutabilní. Třetí den naší cesty jsme strávili v Groningenu, kde jsme se bavili s tvůrci politik na dopravu a ti nám řekli, že nijak společně nespolupracují. Je to samozřejmě tzv. slovo proti slovu, ale považuji za důležité zde tento střípek komunikace zmínit. Klíčové inspirace a jejich přenos v rámci prvního dne.

  • Jednotné elektronické odbavování cestujících

Proč: Zajištění komfortu služeb s využitím kdekoliv v zemi, případně i přes hranice, využití dat pro další plánování.

Jak: Za mě klíčové nastavení parametrů a pravidel tak, aby bylo možné využívat tento systém v rámci všech složek veřejné dopravy a celého území a případně i přes hranice. Vytvořit tak modulární systém, ke kterému mohou přistupovat i další poskytovatelé služeb a není potřebné budovat nový proprietární systém, ale snažit se co nejvíc integrovat současné a případně využít nové hojně využívané technologie NFC v mobilních zařízeních.

  • Optimalizace počtu samospráv

Proč: Profesionalizace, lepší akceschopnost a zlepšení služeb pro občany včetně snížení provozních nákladů, které mohou být naopak použity na zvýšení komfortu obyvatel nebo řešení klíčových cílů.

Jak: Vytyčit si tento cíl v rámci národní úrovně, připravit motivační podmínky včetně rozšíření kompetencí tak, aby to bylo pro samosprávy zajímavé a ti co se rozhodnout jít touto cestou, budou zvýhodněni oproti konzervativnějším. Ruku v ruce jde dostatečná dostupnost služeb online či jednotných kontaktních míst.

  • Přístup k řešení klíčových otázek, strategické plánování včetně sdílení cílů EU

Proč: Není nutné vymýšlet vlastní strategie či cíle, ale využít těch již nadefinovaných z úrovně EU, ať již v rámci digitalizace či změny klimatu. Již v současné době připravují všechny podmínky a všechny projekty přizpůsobují k tomu, že bude úplná digitalizace či využití služeb postavených na elektronické identitě.

Jak: Snažit se již nyní integrovat interní systémy a vytvářet prostředí pro využití jakékoliv ověřené elektronické identity včetně smluvního zabezpečení vlastnictví dat. Místo nákupu hotových řešení, věnovat práci analýze a optimalizaci procesů. Řešit problematiky napříč a odstranit tzv. silové řešení, změna klimatu se dotýká všech odborů v rámci samospráv a je nutné to řešit společně a být informovaní. Nastavit si cíle v kontextu cílů EU či globálních a provádět evaluaci dílčího plnění a případně přizpůsobovat plánování či projekty. Vše uvedené je běh na dlouhou trať, ale někdy se začít musí.

Zapsal a doplnil: Jaroslav Kacer, expert Smart Cities Klubu

 

Holandské cyklotrasy na Slovensku? Viaceré mestá dokazujú, že to ide

Čo si predstavíte, keď sa povie cyklotrasa? Fotky zo zahraničia, či krásnu vizualizáciu, po ktorej sa však reálne na Slovensku neprejdete? Že to tak nemusí byť, ukázal online webinár Smart Cities Klubu Projektovanie cyklistického mesta. Kým úvodné dve časti tohto seriálu sa venovali najmä teoretickým východiskám a skúsenostiam zo zahraničia, záverečné stretnutie ukázalo, že „holandské“ či „dánske“ cyklotrasy dokážu naprojektovať a postavať aj slovenské mestá.

„Hlavným cieľom tohto workshopu bolo preskúmať, ako možno previesť overené riešenia a príklady dobrej praxe zo zahraničia do miestnej reality,“ povedal Miloslav Jurík, predseda Smart Cities Klubu. Trojdielny webinár, ktorý SCK zorganizoval v spolupráci s holandskou organizáciou Humankind, je súčasťou slovenskej verzie úspešného e-learningového kurzu o mestskej mobilite. Kurz je dostupný bezplatne online pre všetkých záujemcov, úspešní absolventi navyše môžu súťažiť o unikátny bambusový bicykel.

Holandská a dánska škola

„Čo sa týka pokroku v oblasti cyklodopravy na Slovensku, som optimistickejší, ako som bol pred pár rokmi,“ tvrdí Michal Ďurta, odborník na cyklistickú infraštruktúru. „Je to hlavne z toho dôvodu, lebo sú tu mestá a obce, ktoré vzali iniciatívu do svojich rúk a ukazujú, že aj v slovenskom kontexte sa dá niečo takéto spraviť,“ povedal absolvent urbanistickej školy v Dánsku, ktorý sa zaoberá mestskou mobilitou aj na svojich ďalších štúdiách vo Švédsku a vo Fínsku. Na webinári predstavil hlavné rozdiely medzi holandskou a dánskou školou projektovania cyklistickej infraštruktúry ako aj výhody a nevýhody jednotlivých riešení. Príklady doplnili aj ukážky zo slovenských ulíc – ako vyzerala napríklad Študentská ulica v Trnave pred prispôsobením na cyklodopravu a ako vyzerá dnes, či dôvody, prečo by návrh križovatky v Partizánskom a realizácia kruhového objazdu v Trnave splnili aj väčšinu prísnych holandských kritérií.

Konfliktné body

Zaujímavosťou je, že kým Holandsko – sedemnásťmiliónová krajina s 23 miliónmi bicyklov – do svojej cykloinfraštruktúry úplne bežne zaraďuje i obojsmerné cyklotrasy, Dánsko uprednostňuje pre cyklistov jednosmerné cesty. Tie sú podľa expertov vhodnejšie i pre Slovensko. „Obojsmerná cyklotrasa v meste nemá čo robiť,“ tvrdí Michal Ďurta. Svoj názor na webinári podložil detailnou analýzou rôznych kombinácií cyklistickej infraštruktúry a infraštruktúry pre autá, opäť aj s ukážkami zo slovenskej praxe. Na ilustráciu, pri bežnej obojsmernej cyklotrase, prechádzajúcej križovatkou typu X je až 68 konfliktných bodov, čiže miest, kde môže dôjsť ku kolízii auta s cyklistom. Až šesť z týchto miest je slepých, to znamená, že vodič cyklistu v okamihu kolízie nevidí. V súhrne má takáto križovatka rizikový rating 74. Ak však využijeme jednosmerné cyklotrasy, ktoré v bodoch križovania vozovky vysunieme viac smerom k ramenám križovatky, možných kolíznych bodov je zrazu už len osem a žiaden z nich nie je slepý. To dáva rizikový rating 8, čiže križovatka je pri minimálnej úprave viac ako deväťnásobne bezpečnejšia.

Netreba objavovať koleso

O svoje skúsenosti s navrhovaním cyklistickej infraštruktúry na Slovensku sa okrem Michala Ďurtu podelili aj dopravní projektanti Andrej Ridilla a Michal Konečný z firmy DS-projekt. Rozprúdila sa i živá diskusia najmä na tému slovenských technických noriem. Tie totiž v mnohých prípadoch pochádzajú ešte z minulého storočia, v ktorom bola uprednostňovaná individuálna automobilová doprava a zároveň sa nepočítalo so stavom, keď dôjde k nasýteniu kapacít a možností slovenských miest. Diskusia priniesla i viacero návrhov, ako by sa dali takéto situácie riešiť.

„Najdôležitejšie je neobjavovať znova koleso. Holandsko sa projektovaniu miest pre cyklodopravu venuje už desiatky rokov. Spravilo počas nich mnoho chýb a na mnohé vyvinulo riešenia. Je hlúpe myslieť si, že zrazu dokážeme byť múdrejší. Samozrejme, dánske či holandské riešenia možno prispôsobovať lokálnemu kontextu, no netreba ich vymýšľať nanovo. Už existujú, fungujú a tisícom ľudí prinášajú úžitok,“ uzavrel webinár Lior Steinberg z organizácie Humankind.

Záznam webinára bude súčasťou e-learningového kurzu Projektovanie cyklistického mesta. Účastníci si ho budú môcť pozrieť po prihlásení do systému.

Rakúsky Aspern nás môže inšpirovať

Patrí medzi najzaujímavejšie projekty v Európe, zameriava sa na zlepšovanie kvality ovzdušia a celkovej kvality života. Len hodinku od Bratislavy vyrastá nová viedenská štvrť Aspern Seestadt. Zahŕňa v sebe aj projekt nájomného bývania, ktoré má v Rakúsku dlhoročnú tradíciu. V rýchlo sa rozvíjajúcom viedenskom 22. obvode na severovýchode mesta sa formuje nové mestské centrum – inteligentné mesto so srdcom navrhnuté tak, aby vyhovovalo celému spektru života.

Viacfázový rozvoj prináša do tejto oblasti vytvorenie vysokokvalitného bývania pre viac ako 25 000 ľudí a v neposlednom rade aj tisícky pracovných miest. Toto “mesto v meste”, postavené na základe inovatívnych konceptov a perspektívnych nápadov spája vysokú kvalitu života s ekonomickým pohonom a ponúka pre každého niečo. I de pritom už na pohľad o rôznorodú, otvorenú mestskú časť s veľkými plánmi do budúcnosti. Autori tohto projektu navyše o tejto lokalite v srdci Európy hovoria ako o inteligentnej a bezpečnej investíci pre investorov – podnikateľov. Domáci oceňujú dokonalú kombináciu mestského štýlu a uvoľneného tempa. Objavovať pulzujúcu rozmanitosť Aspern Seestadt sa vďaka Smart Cities Klubu vydali aj slovenskí starostovia a primátori, či zástupcovia samospráv. „Zamerali sme sa na túto štvrť z dôvodu, že celá mestská časť je developovaná mestom, je to mestský projekt ” hovorí Miloslav Jurík, predseda Smart Cities klubu, ktorý realizuje projekt Smart City Academy – zlepšovanie kvality ovzdušia.

Projekt Aspern je výnimočný z viacerých hľadísk: technológie výstavby, či využitia ekologických materiálov, použitých pri stavbe jednotlivých budov. Za všetko hovorí 25 poschodová drevostavba miestneho hotela, ktorá je najvyššou svojho druhu v Európe a patrí do prvej dvojky vo svete. „ Bol to taký pilotný projekt. Jeho autorom sa však výstavbou podarilo prispieť k zníženiu CO2. Takýto druh výstavby sa osvedčil a dnes ho využívajú ako modelové riešenie pri podobných projektoch v Rakúsku” dodáva Jurík.

A práve ovzdušie a vplyv na jeho kvalitu sledujú odborníci aj v tejto oblasti. Mobilita miestnych obyvateľov je presmerovaná najmä na miestnu hromadnú dopravu prostredníctvom nadzemnej železnice a linky metra. Vlakom, ktorý nadväzuje na rozsiahlu sieť viedenského metra sa z modernej okrajovej časti mesta v centre tejto metropoly viete ocitnúť v priebehu pol hodiny. Nehovoriac o bicykloch, bez ktorých si tu domáci nevedia predstaviť svoj život. „Všetky tieto riešenia, prispievajú k tomu, že sa znižujú emisie v tejto oblasti. Je to priama úmera, tým, že sa zníži počet áut, nastáva aj zníženie emisií a zároveň zvýšenie kvality ovzdušia” uvádza Martin Kremler, vedúci odboru Monitorovanie kvality ovzdušia SHMÚ.

Na Slovensku sa pritom už istý čas intenzívne hovorí o výstavbe nájomných bytov. Aj v rámci časti projektu Apern Seestadt sú byty a apartmány využívané na nájomné bývanie. Informácie a skúsenosti z tejto cesty tak môžu zástupcovia samospráv v budúcnosti zužitkovať aj v tejto oblasti. Napríklad v Dubnici nad Váhom, meste, ktoré je podobne veľké ako samotný Aspern. Jej primátor Peter Wolf hovorí o veľmi podnetnej ceste a workshopoch „videli sme množstvo zaujímavých riešení a dozvedeli sme sa veľa zaujímavých informácií, najmä čo sa týka adaptácie na zmenu klímy. Ale aj ďalšie prvky a inovácie, ktoré by bolo možné aplikovať aj v našich mestách” dodáva.

Hlavné mesto Rakúska Viedeň, sa dlhodobo radí k vychýreným svetovým metropolám, ktoré aj podľa oficiálnych prieskumov patrí medzi najlepšie mestá pre život. Inšpirácií je tam viac ako dosť a je ich vidieť na každom kroku. „Rakúsko ako náš blízky sused ponúka unikátne riešenia, ktoré môžu byť dobrou inšpiráciou pre nás. Rakúšania sú veľmi dobrí v oblasti inteligentných riešení pre mestá a obce. A práve Aspern Seestadt je tou studnicou riešení ako naše mestá môžu vyzerať už o pár rokov, pretože tu vidíme v súčasnosti budúcnosť, ktorá zohľadňuje všetky aspekty kvalitného a ekologicky udržateľného života” uzatvára Peter Mišík, veľvyslanec SR v Rakúsku.